S Verunkou jsme se poprvé potkali na Klinice popálenin v Brně. Tam se dostala poté, co pomáhala doma vařit mamince večeři a při slévání těstovin na sebe vylila vařící vodu.

V rámci služby v nemocnici jsme si s Verunkou hráli a u toho si povídali. Holčička zaujala jak nás, tak i zdravotní personál. A to tím, jak krásně mluvila o svých sourozencích, kterých má sedm. Návštěvy sourozenců s maminkou byly vždy velice milé. Děti se s úctou chovaly k hračkám, které byly k dispozici v herně, vždy zdravily a děkovaly. Ze strany zdravotníků byl i obdiv směrem k mamince. Nenechala holčičku samotnou. Pokud to bylo možné, každý den za ní přišla. I přes to, že to znamenalo vzít dalších pět dětí s sebou a přejet celé Brno. 

Verunka musela v nemocnici strávit tři týdny. Popáleniny, které měla od ramene až po stehna, se podařilo vyléčit bez nutné operace. Přesto Verunku s její maminkou čekala domácí následná péče o zahojené zjizvené popálené plochy. Několikrát denně promazávat, nosit kompresní oblečky. To vše pro matku samoživitelku s tolika dětmi bylo velice náročné. Situace byla o to komplikovanější, že rodina bydlela v azylovém domě. Finanční prostředky byly velice omezené. 

Popálky proto zajistily Verunce dostatek krémů a navázaly kontakt s azylovým domem, ve kterém bydleli. Naším společným cílem bylo pomoct rodině zajistit vhodné domácí prostředí pro léčbu Verunky. Díky výtěžku Dobročinného vánočního jarmarku Biskupského gymnázia a Střední školy gastronomické Adolpha Kolpinga ve Žďáře nad Sázavou jsme mohli zaplatit kauci na jejich nové nájemní bydlení a zajistit vybavení bytu. Verunka a její rodina tak od března 2022 bydlí v třípokojovém bytě a jizvy, které jí zůstaly na těle, jsou už jen vzpomínkou na těžké časy.