Způsob léčby popáleninového úrazu je určen lékařem podle vyvíjejícího se celkového stavu i samotné popálené plochy.

K zabránění prohlubování popáleniny je důležité popálenou plochu chladit obklady se sterilní vodou. V poslední době – s trendem vlhkého hojení ran – se využívá k primárnímu chlazení aplikace hydrogelů. Hydrogel je schopen jak předávat ráně vlhkost, tak přijímat její sekret. Tím se v ráně vytváří vlhké prostředí, které stimulačně působí na hojení rány. Představuje rovněž účinnou bariéru proti infekci. Použití těchto prostředků je vždy zcela individuální, záleží na více skutečnostech (místo postižení, rozsah popáleniny).

Další fází konzervativní léčby je aplikace sulfadiazinových krémů, které pomáhají k odloučení odumřelé vrstvy kůže. Tyto krémy je nutné každý den vyměňovat, zároveň je vhodná před aplikací i očistná koupel.

Stálým vývojem medicíny máme k dispozici ještě další druhy speciálních krytů z oblasti vlhkého hojení, které je možné při léčbě použít. Jsou to různé druhy polymerových krytů, které zabraňují vysychání ploch, podporují rychlé a optimální hojení ran. Další možností je použití absorpčního krytí z vláken Hydrofiber a iontů stříbra, které rovněž zabraňuje vysychání ploch a navíc vytváří antimikrobiální prostředí.

Jednou z dalších metod, které je možno použít k doléčení již částečně zhojených ploch, je  aplikace keratinocytů, což jsou kultivované kožní buňky pěstované in vitro.

U popálenin II. stupně dochází zhruba do 14 dnů ke spontánnímu zhojení popálené plochy.

Při hlubokých popáleninách III. stupně je nutná léčba chirurgická. Na operačním sále se speciální technikou snese odumřelá kůže (nekrektomie) a posléze se přiloží kožní štěp z jiného místa na těle (autotransplantace). Snesení nekrotické kůže lze provést ostrou nekrektomií nebo pomocí 40% kyseliny benzoové (chemická nekrektomie). Na připravenou plochu se přikládá kožní štěp, který se odebírá z nepopáleného místa pacienta, nejčastěji na stehnech nebo hýždích pacienta.

První převazy se provádí na operačním sále, kde se převazuje jak zatransplantované místo, tak i odběrová plocha. Po přihojení transplantátu se pokračuje v převazech na oddělení až do úplného zhojení ploch.

Další související články http://www.popaleniny.cz/lecba

Rehabilitace

Zhojením popálené plochy péče nekončí, následuje dlouhá a náročná rehabilitace. Míra zjizvení se liší od člověka k člověku, u hlubokých popálenin však téměř vždy dochází k tvorbě hypertrofických jizev. Jizvy jsou zarudlé, zbytnělé, bolestivé, dochází ke kontrakcím, což má za následek i omezení pohybu. Během následujícího jednoho až dvou let lze s jizvami pracovat – jizvy vyzrávají. Je tedy nutná dlouhodobá rehabilitace, někdy však i následné rekonstrukční operace.

Následná péče o popáleninu je vždy individuální. Péče o zhojenou popálenou plochu je nutná ve všech případech, jakých technik je třeba však využívat, záleží na závažnosti a lokalizaci postižení.

Při rehabilitaci kombinujeme různé techniky následné péče. Základním článkem péče o zhojenou popálenou plochu je každodenní promazávání postižené kůže. Postižená kůže se promazává zhruba 3x denně a současně s tím se provádějí tlakové masáže. Pod tlakovou masáží rozumíme stlačení plochy po dobu 10 sekund a to tak silně, že dojde ke zbělení plochy pod tlačícím prstem. Další součást tlakové terapie je celodenní používání na míru šitých elastických oblečků. Elastické návleky, vyráběné z pružného materiálu, vyvíjejí tlak na jizvu a tento tlak pomáhá jizevnatou plochu vyrovnávat.

Další důležitou součástí rehabilitace je dlahování. Dlahy jsou zhotovovány protetikem přímo pro pacienta a používají se v případě postižení míst, kde je třeba zachovat hybnost. Jedná se o oblasti kloubů, ale i o oblast krku. Používáním dlah předcházíme omezení  pohybu v postižené oblasti. Dlahy se většinou nosí přes noc, při závažnějším postižení je možné používání celodenní.

Jednou z novějších technik je používání silikonových plátů. Silikon je zvláštní druh gelu, který jizevnaté plochy zvláčňuje a vyhlazuje. Pláty je možné, zejména na noc, vkládat pod kompresivní návleky. V současné době jsou dostupné ještě samoschnoucí silikonové gely. Silikon zároveň potlačuje svědění.

K dalším pomocným metodám patří  léčba pomocí biostimulačního laseru, na který pacient dochází co nejdříve po zhojení popálených ploch několikrát týdně.

Důkladná rehabilitace během prvního roku po popálení může zabránit deformitám a následným rekonstrukčním operacím. Ne vždy je každodenní cvičení jednoduché jak pro dítě, tak i pro jeho nejbližší okolí. Podle našich zkušeností se ale trpělivost a důslednost mnohokrát vrátí.